2. Lov hmyzu na travinách a keřích

Minule jsme si řekli o sbírání živočichů a hmyzu obecně, popsali jsme si první základní metody a také druhy sběrných nádob a prostředků na dočasné uložení úlovku. Ve druhém díle se budeme věnovat dalším metodám sběru a náčiní, které k nim využijeme. Tentokrát si popíšeme dvě nejpoužívanější metody sběru hmyzu a na závěr si povíme také pár slov o legislativních opatřeních, kterými je třeba se při sběru řídit.

Prostředí vhodné ke smýkání

Smýkání

Navážeme plynule tam, kde jsme předešle skončili. K lovu entomologickou síťkou má velmi blízko patrně nejvyužívanější způsob odchytu hmyzu vůbec. Využíváme k němu smýkací síť (smýkadlo).

Stejně jako entomologická síťka se i smýkadlo skládá z hole (teleskopické, pevné), rámu a smýkacího pytle. Na rozdíl od pytle entomologické síťky je však smýkací pytel dvouvrstvý. Vnější vrstvu tvoří jakýsi rukáv z odolnější tkaniny, který chrání jemnější vnitřní síťku. Vnější plášť je na rámu smýkadla připevněn přímo.

Sběr hmyzu

Síťka je na rám přichycena nepřímo, přes kovové kroužky a lanko. Při smýkání je tak vnitřní pytel v bezpečí před ostrými větvemi dřevin nebo zdřevnatělými stonky bylin.

Smýkání je aktivní způsob sběru hmyzu, kdy smýkadlo držíme před sebou a aktivním pohybem „smýkáme“ prohledávaný porost. Smýkadlem jako bychom v porostu opisovali ležatou osmičku. Pohyby musí být rychlé a energické, tak, aby nám již chycený hmyz neuletěl.

Při smýkání se nám do pytle kromě hmyzu dostane i spoustu rostlinného materiálu. Nasbíraný materiál je proto vhodné hned prohlédnout a pomocí exhaustoru a pinzety hmyz roztřídit do sběrných nádob.

Smýkání se nejvíce používá při sběru hmyzu z bylinného patra. V síťce nejčastěji najdeme jedince z řádu dvoukřídlých (Diptera), rovnokřídlých (Orthoptera), či blanokřídlých (Hymenoptera). Z ostatních skupin živočichů se nám nejpravděpodobněji podaří ulovit živočichy z řádu pavouků (Araneae).

Smýkací pytel o průměru 35 cm

Sklepávání

Sklepávání provádíme (stejně jako smýkání) na rostlinstvu. Pro sběr z větví a asimilačního aparátu v keřovém a nižším stromovém patře slouží sklepávadlo. Oproti smýkání můžeme při sklepávání ulovit i ty druhy, které by nám jinak zůstaly skryty.

Samotná sklepávadla jsou různá, ale zpravidla se rozdělují do tří typů:

• americké je prakticky plátno z tkaniny rozprostřené na křížové konstrukci z trubek nebo tyčí (viz fotografie).
• deštníkové je zkrátka plátno přichycené na deštníkové konstrukci.
• síťové vypadá více méně jako entomologická síťka, ale s větším průměrem rámu.

Každý typ má své výhody i nevýhody, z některého mohou setřesení jedinci snadněji uniknout, ale zase se lépe odchytávají a naopak. U sklepávadla je důležité, aby jeho funkční plocha byla co největší (obvykle 1 m²), právě pak jsme schopni dosáhnout velké efektivity sběru. Při sklepávání postupujeme rychle, údery holí do větví sklepáváme hmyz z vegetace do sklepávadla, které držíme přímo pod sklepávanými větvemi.

Sklepávadlo bychom neměli držet příliš daleko od větví, tak, aby hmyz neodlétl dříve, než dopadne do sklepávadla. Je také přínosné sklepávadlem neustále třást, dáme tak hmyzu menší šanci uniknout. Ke sklepávání neodmyslitelně patří exhaustor, jímž jsme schopni rychle ulovit sklepaný hmyz.

K často sbíraným skupinám hmyzu touto metodou patří například ploštice (Heteroptera), či pisivky (Psocoptera). Sklepávat je nejvhodnější brzo ráno nebo za chladného počasí, kdy není denní hmyz ještě aktivní.

Sklepávadlo

Právní ochrana

V České republice je podle § 50 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (dále jen „zákon“) zakázán sběr a usmrcování všech zvláště chráněných druhů živočichů. Seznam zvláště chráněných druhů živočichů je, podle závažnosti ochrany živočicha, třístupňový a je uveden v prováděcí vyhlášce k zákonu o ochraně přírody a krajiny č. 395/1992 Sb. v platném znění.

Všechny ostatní druhy živočichů lze sbírat za dodržení určitých pravidel. Sběrem živočichů nesmí docházet k situacím, kdy by mohla být ohrožena existence, mohlo by dojít k degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému. Zákon má tímto na mysli ohrožení populace jako celku, nikoliv jedince. Za dodržení výše zmíněných podmínek je tedy sběr zájmový, v únosné míře a s morálním kreditem každého člověka, legální.

Autor: David Mazáč